O provenčení se do Ludimila... ...o nevšedně frajerském čtenářském zážitku... ...a o večerní relaxaci v Unijazzu s bývalými federálními bratry, aneb jak jsem napsal sms Martinovi do Blavy a vzpomněl si na Kucírku...
* sobota, 4. února 2012 *
Tentokrát jsme v rámci ranního venčení došli s Šestým přes Paruku, až do Ludmila na Ohradě. Kde jsem si koupil balíček černýho žitnýho chleba, čokoládovou pomazánku a balíček listovýho těsta.
"Hippie lavička z Riegráčů":

A jako další neaktuální fotoilustrace vzpomínka na návštěvu knihovny... Aneb znáte spisovatele Kesslera?, já ne...
"26 Kesslerů, aneb kdo z vás to v polici má pánové...?":
A po dospávce a pak dalším povenčení jsem si nejprve dočetl Markova Frajera...

* Marek Toman – Frajer *
Vlastně jsem si u čtení této knihy uvědomil, že jsem snad poprvé četl knihu, ve které by byly beletristicky zachyceny události 17. listopadu onoho přelomového roku 1989. Pokud tedy za beletrii nebudu brát knihu Michala Horáčka "Jak jsem udělal Sametovou revoluci a Kocáb mi s tím trochu pomáhal", tuším, že kniha měla podtitul – Jak pukaly vředy.
A taky, jsem si uvědomil, že mě nejvíc baví číst beletrii o důvěrně známých věcech, situacích, pocitech, prostředích. Na rozdíl od všech těch módních mystik a surreálností. Nechci se tedy Topola nijak dotknout.
Frajer je příběh dvou nevlastních bratři, z nichž ten mladší je klasická mánička s odporem vůči socialistickému zřízení, která k svému staršímu bratru – frajerovi, zhotoviteli barevné hudby, milovníkovi Abby a zručnému baliči dívek, obdivně vzhlíží. Ovšem starší bratr frajer své frajerství trochu neukočíruje, jednu mladou dívenku otěhotní a v zápětí musí narukovat na dva roky na vojnu. Na které to "podepíše" k policajtům, aby se z ní dostal už po půl roce. A tak se stane, že 17. listopadu se na Národní potkají každý na jiné straně barikády. Tolik stručně o základní dějové zápletce.
No a kniha Frajer pro mě má ještě další kouzlo, nejen že popisuje mě dobře známé situace, prostředí a "dějinné události", které jsem i já prožil. Ale protože Marek je můj kamarád a literární postava mladšího bratra je do značné míry autobiografická, mající některé mě dobře známé vlastnosti. Takže čtení Frajera pro mě mělo občas až voyerský rozměr. A samozřejmě i "historické peripetie" zachycené v knize jsou reálné, které jsem také nějakým způsobem prožil. A i některé další postavy v knize mají rysy autentických lidí, takže při čtení, u mě docházelo k neustálé konfrontaci literárna s realitou. Neustále jsem musel přemýšlet nad tím, co je čirá fabulace a co má reálný základ a předobraz. Což je zvláštní a pozoruhodný čtenářský zážitek.
Pochopitelně jsem se tedy do knihy čtenářsky zahryzl, až do brnících mravenců v nohách s otiskem záchodového prkýnka. Není nad to, si čas od času takhle hezky náruživě začíst... Tedy dík za takový čtenářský zážitek.
"Frajer" na Facebooku - zde.
A večer jsme pak vyrazli s Šestým hurá na trochu toho "popracovního" relaxu do Unijazzu. Za barem byla nová barmanka, kterou jsem ještě neznal. Nebo přesněji jsem si jí nepamatoval, i když jsme se asi už "někdy-někde" viděli. Ze známých tváří tu byl jen Roman, který i celkem brzy odešel k domovu a já už jsem málem chtěl taky. Ale nakonec jsem se tu s takovou "slovenskou partičkou", (including manžel té "nové" barmanky), přeci jen v hovoru zasekl. A došlo i na "chodbové" cigárko a zajímavé rozhovory o zvukové technice atp... No jo no, to Slovensko, nám z "federativní generace", zůstalo hodně blízko pod kůží...
A ještě "funny fotka" na dobrou noc...
"Vizuální překlad slůvka "Whoa!":
